H20 a tajná vodní mise

Zlatá stuha    |    17. října 2018

H2O není jen chemická značka vody, ale také název kamarádů Huga, Huberta a Ofélie. Tří žáků základní školy Evelíny Saturejkové ve městě… no třeba právě v tom vašem. Klan H2O zásluhou přístroje zvaného zmenšovátko podniká dobrodružné výpravy vodovodním potrubím na palubě miniaturní ponorky Abramis. Hlavní padouch – šílený profesor Hermenegild Vulpes – sice proti H2O neustále kuje nějaké pikle pomocí nejmodernější vědy a techniky, ale nakonec i jemu doteče, že ve správném dobrodružství pro děti a mládež musí zvítězit dobro. Alespoň kapku.

Ve vodovodním „crazy“ thrilleru pro čtenáře středního školního věku není nouze o zmenšovací přístroje, geniální vynálezce a pestrou paletu rejdů v potrubí, jelikož daný žánr neslibuje nic menšího než bitvu o záchranu světa modelově pojatého jako běžné české město. Ve snaze uchránit jeho vodovodní řad od padoucha jiskří autor situačním i jazykovým humorem, který má přirozený dar zlákat k četbě krom odvážných děvčat i vrstevníky neohrožených kluků z party H2O. Vyznění příběhu podporují nejen dynamické kresby Galiny Miklínové, ale také odlehčené glosy k použitým termínům, v nichž Petr Stančík potvrzuje letitý zájem nahlížet život jako surreálnou grotesku.

O autorovi

Petr Stančík (1968), spisovatel, básník, dramatik a textař. Pro malé čtenáře napsal podzemní pohádkový horor Mrkev ho vcucla pod zem, pět napínavých dobrodružství Jezevce Chrujdy i knihu O Díře z Trychtýře, provrtanou opravdovou dírou. Dospělým jsou určené prózy Pérák, Mlýn na mumie (Magnesia Litera 2015 za prózu) a Andělí vejce (Kniha roku Lidových novin 2016 4.–6. místo) a Nulorožec.

O ilustrátorce

Galina Miklínová (1970), ilustrátorka, režisérka a výtvarnice animovaných filmů. Je autorkou oblíbeného večerníčku O Kanafáskovi a pěti autorských krátkých filmů. Se spisovatelem Pavlem Šrutem přivedla na svět trilogii Lichožrouti (Magnesia Litera 2009, Nejkrásnější kniha roku 2009 a Magnesia Litera za knihu desetiletí). Na motivy prvního dílu natočila celovečerní animovaný film Lichožrouti (Trilobit 2017, Chicago International Film Festival Best Animated Feature by Children Jury, nominace na Českého lva a Ceny české filmové kritiky). Pro děti ilustrovala více než 30 knih.

Ilustrátor: Galina Miklínová
Nakladatel: Abramis
Počet stránek: 84
Formát knihy: 20,5 × 20,5 cm

Kniha vyhrála v této kategorii:

Literární část (Původní česká slovesná tvorba) – a) beletrie pro děti

Zdroj: ZDE

Více

Kniha „H2O a poklad šíleného oka“ řeší záhady ve stylu českého Harryho Pottera

Viliam Buchert (Reflex – KULTURA)    |    17. října 2018

Spisovatel, básník a textař Petr Stančík a ilustrátorka Galina Miklínová už loni překvapili knižní trh, když se jejich kniha „H2O a tajná vodní mise“ stala bestsellerem a pak získala ocenění Zlatá stuha 2018 za nejlepší dílo v kategorii beletrie pro děti. Letos proto připravili další pokračování, které se jmenuje „H2O a poklad šíleného oka“. Je to taková vzdálená česká obdoba Harryho Pottera. Samozřejmě v daleko útlejším a zcela jiném provedení. Je ale také založena na smyslné dramatičnosti a tajuplnosti.

Obě knihy Stančíka a Miklínové, jež mají v názvu H2O, jsou také hrátkami s vodou, která, jak ukázalo i letošní mimořádně suché léto, je něčím, bez čeho nemůžeme žít. Jak to ale vysvětlit dětem, když i ty už ze školky vědí, že stačí otočit kohoutkem a u nás bez problémů životodárná tekutina teče. Je v tom snad nějaká záhada či tajemství? Když do toho vložíte neobvyklý příběh, který se často odehrává i v podzemí, odhalíte pomocí kouzel v tomto směru mnohá tajemství.

Mustr knihy zůstává stejný jako v prvním díle – poutavá snaha o nadsázku, výstižný obrazový doprovod a vzdělávací podtext, který některé věci pomocí hesel a kreseb vysvětluje. Důvod je prostý: „H2O a poklad šíleného oka“ není jenom pro odrostlejší děti (skutečně malým dětem je lepší číst Červenou Karkulku a O perníkové chaloupce), ale uspokojí i dospělého čtenáře. Vlastně ideální je, když si rodič čte tuto knihu společně s dítětem. Podobně, jako u skvělé a napínavé Zahrady od Jiřího Trnky, u toho téměř jistě ani po namáhavém dnu neusnete.
„Aby děti četly, musíte použít formy, které jsou adekvátní současnosti,“ vysvětluje záměr autorů ilustrátorka Galina Miklínová, která je sama matkou dvou dětí. Petr Stančík pak dodává: „Já jsem vděčný za konkurenci internetu a počítačových her, protože i to může být dnes inspirací, jak napsat knihu pro děti.“

V názvu a vzorci vody H2O jsou ukryti hlavní hrdinové knihy – Hugo, Hubert a Ofélie. Vytvoří svůj klan a s pomocí „zmenšovátka“ podnikají dobrodružné výpravy. Proti nim stojí šílený profesor Hermenegild Vulpes, který s pomocí moderních technologií kuje proti školákům i společnosti pikle (chce například vyloupit Státní banku).

Přestože kniha je zdařilou sci-fi, má silný edukativní záměr. Na mnoha místech dětem něco představuje a přibližuje. Něco, co vychází z reálného života. Proto nese i určité ponaučení. Není to ale jenom klasické pohádkové schéma, že dobro vždy zvítězí nad zlem (i když v českých pohádkách je to zlo vždy hodně silné). V závěrečné části se objevují také morální poselství: „Přístroj muže zradit, kamarád nikdy“, nebo „Hrdina umírá jen jednou za život. Zbabělec tisíckrát denně.“

Knihu „H2O a poklad šíleného oka“ vydalo nakladatelství Abramis – Petr Stančík a oba autoři jsou zárukou toho, že na trh podle všeho právě přichází další bestseller. Navíc jak prozradili autoři, chystá se na příští rok třetí pokračování.

Petr Stančík (1968) je spisovatel, básník, dramatik a textař, který už pro děti napsal pohádkový horor Mrkev ho vcucla pod zem, pět napínavých dobrodružství Jezevce Chrujdy nebo knížku O Díře z Trychtýře. Pro dospělé pak vydal prózy Pérák, Mlýn na mumie (získala cena Magnesia Litera 2015 za prózu), Andělí vejce a Nulorožec. Galina Miklínová (1970) je zase ilustrátorka, režisérka a výtvarnice animovaných filmů. Je autorkou oblíbeného večerníčku O Kanafáskovi a pěti autorských krátkých filmů. Se spisovatelem Pavlem Šrutem přivedla na svět trilogii Lichožrouti (cena Magnesia Litera 2009, Nejkrásnější kniha roku 2009 i Magnesia Litera za knihu desetiletí). Na motivy prvního dílu natočila v roce 2016 svůj první celovečerní animovaný film Lichožrouti, který získal mnoho ocenění. Pro děti celkem ilustrovala více než 30 knih.

Zdroj: ZDE

Více

Kniha H2O a poklad šíleného oka

ČT Studio 6    |    17. října 2018

Sledujte ivysílání: ZDE

Vyšla kniha „H2O a poklad šíleného oka“, pokračování dětského bestselleru

Echo24    |    18. října 2018

Dobrodružná sci-fi kniha Petra Stančíka a Galiny Miklínové „H2O a tajná vodní mise“ se minulý rok stala na českém knižním trhu bestsellerem v kategorii děl pro děti a mládež. Ve čtvrtek 17. října 2018 vyšlo její pokračování pod názvem „H2O a poklad šíleného oka“. Knihu pokřtil známý cestovatel Jakub Vágner v Café by Veolia.

Přestože kniha je zdařilou sci-fi, má i silný edukační náboj. Na mnoha místech dětem představuje věci a jevy, které jsou součástí reálného života, ale autoři je podávají odlehčenou formou, včetně netradičního obrazového doprovodu.

V názvu a vzorci vody H2O jsou ukryti hlavní hrdinové knihy – Hugo, Hubert a Ofélie. Vytvoří svůj klan a s pomocí „zmenšovátka“ podnikají dobrodružné výpravy. Proti nim stojí šílený profesor Hermenegild Vulpes, který s pomocí moderních technologií kuje proti školákům i celé společnosti pikle.

Obě knihy Petra Stančíka a Galiny Miklínové jsou také hrátkami s vodou, která, jak ukazují i poslední suché roky, je čím dál důležitější surovinou. Dílo, které vyšlo v nakladatelství Abramis – Petr Stančík, proto podpořila skupina Veolia Česká republika.

První díl vodního dobrodružství, dílo „H2O a tajná vodní mise“, získalo prestižní cenu Zlatá stuha 2018 za nejlepší knihu v kategorii beletrie pro děti. Zlatá stuha je každoročně udělována tvůrcům nejlepších knih pro děti a mládež vydaných v českém jazyce.

Zdroj: ZDE

Více

Patřím do sekce ručních prací, říká ilustrátorka Galina Miklínová

Radim Kopáč (lidovky.cz)    |    6. ledna 2018

Nakreslila obálky k českým překladům Harryho Pottera, je podepsaná pod večerníčkem O Kanafáskovi, ilustrovala knížky Radka Malého, Evy Papouškové – a především Pavla Šruta. Trilogie Lichožrouti je jedním z největších úspěchů české literatury pro děti a mládež po roce 1989. Před pár dny přistála na knihkupeckých pultech kniha H2O a tajná vodní mise. Tentokrát v ní Galina Miklínová spojila síly s Petrem Stančíkem.

LN: Jak jste se s Petrem Stančíkem potkali? Našel si on vás, nebo vy jeho?

Dá se říct, že Petr tak trochu zprostředkovaně našel mě. Je to historka téměř neuvěřitelná. Vracela jsem se z besedy odněkud ze severu Čech, byla jsem dost unavená a říkala si, že si dám chvíli pauzu. Jenže znáte to, jak člověk hraje sám se sebou hru, co by ho tak přimělo daný slib porušit – a já si řekla, že třeba kdyby to byla Stančíkova kniha. Asi hodinu nato mi v autě zazvonil mobil, kdosi se mě zeptal, zda bych měla zájem o ilustrování knížky, a já s díky odmítla. Ovšem když zaznělo Petrovo jméno, málem jsem nabourala.

LN: Co vás na jeho psaní zlákalo?

Jeho knížky mě baví, ať už je to jezevec Chrujda pro nejmenší, který u nás doma dost frčí, anebo komisař Durman z Mlýnu na mumie. Byla jsem prostě zvědavá, jak nám to bude šlapat.

LN: Poslední dekádu jste žila především s Lichožrouty. Bylo těžké z jejich světa vyskočit a realizovat se jinde, třeba v knihách Evy Papouškové nebo právě Petra Stančíka?

Především bylo nejtěžší přestat spolupracovat s Pavlem Šrutem. Chybí mi jeho humor, způsob naší spolupráce, komunikace. Ale i mezi Lichožrouty se vloudily jiné, skvělé projekty, třeba Vombat Jirka – knížka na nočník, což byl můj první bilderbuch. Tahle forma mě lákala, chtěla jsem si ji vyzkoušet. Navíc s Evou Papouškovou se znám dlouho, velmi mě zajímá, jak pracuje. Líbí se mi její způsob uvažování, je znát, že je také scenáristka, a tím pádem umí s látkou nakládat s pokorou. Lichožrouti byli krásná etapa, která ale skončila, i když jak knihy, tak film tu budou dál. Jen je třeba se taky posunout dál. Navíc jsem strávila větší část toho času s Lichožrouty filmovými a na konci jsem se už nesmírně těšila zpátky do knižního světa.

LN: Jak se vede Lichožroutům ve filmu? Je o ně zájem i za hranicemi?

Děkuji za optání. Lichožrouti jsou v zahraničí hodně úspěšní. Knižní i filmoví. Knihy vyšly zatím ve dvanácti jazycích, film objíždí festivaly. V tuto chvíli je prodán do mnoha zemí i do kinodistribuce, je hotový anglický dabing, takže věřím, že dánský sales agent, který film zastupuje, dostane Lichožrouty i na anglicky mluvící trh.

LN: Věnujete se hlavně ilustraci, na vlastní tvorbu nemáte čas? Anebo vám výtvarný doprovod cizích textů vyhovuje?

Ať už to byl Pavel Šrut, nebo výše zmínění autoři Petr Stančík a Eva Papoušková, všichni mne berou jako partnera. A já se tak chovám. Možná jsem si to přinesla z filmu, ale mám ráda, když probíhá komunikace mezi všemi v týmu. Hned od počátku, na ose nakladatel–autor–ilustrátor–grafik.

Upřímně řečeno na sobě nepociťuji žádné tvůrčí zanedbání. Navíc své filmy beru jako autorskou tvorbu, ať už jde o krátký animovaný film, seriál, či dlouhometrážní film. Tím, že si většinou píšu scénáře nebo jsem jejich spoluautorkou a u všech věcí vždycky výtvarnicí a režisérkou, je moje touha po autorské tvorbě naplněna někdy až příliš.

LN: Jak kreslíte?

Povětšinou ručně. Kdysi mi nějaká kurátorka říkala, že mne má zařazenou v sekci „ruční práce“. Zní to trochu, jako kdybych doma háčkovala a vyšívala, ale pobavilo mne to. Počítač samozřejmě v práci využívám, ale často jen k dokolorování toho, co vzniklo na papíře.

LN: Proč jste si vybrala knížky pro děti a mládež? Co vás tím směrem táhne?

Určitě zčásti proto, že jich pro možnost ilustrace existuje víc, a tím pádem je pestřejší výběr. Ale většinou se snažím vybírat si tituly či autory, kteří tvoří ve dvou liniích: jak pro děti, tak pro dospělé. Jejich knihy určené primárně dětem jsou pak zábavné i pro nás a já tam vždycky ještě propašuji něco navíc, abychom se potěšili.

LN: Máte mezi současnými českými kreslíři a komiksáři nějaké blížence?

Baví mne kupříkladu duo Jiří Franta a David Böhm.

LN: A mezi těmi minulými? Kdo vás přivedl ke kresbě?

Vlastně ani nevím. Nějak jsem nic moc jiného neuměla ani nechtěla umět, navíc mi to přišlo úplně fantastické: naučit se kreslit. Obdivovala jsem Toulouse-Lautreka, Klimta, Muchu, Schieleho, fascinovala mě secesní linka. A zároveň mě bavili Jiří Šalamoun nebo Alois Mikulka. Hodně mě pak formovala střední umělecká škola a lidé kolem. Pořád jsme kreslili. V hospodě, ve vlaku, v umývárně, kdekoli. Nesoutěžili jsme spolu, byli jsme prostě chtiví kresby, a tak se pořád něco někde kreslilo.

LN: Není těžké si knihu H2O a tajná vodní mise představit jako animovaný film. Je tahle možnost ve hře?

Vidíte, tahle možnost mne zatím nenapadla. Pro mne je animovaný film cesta, na kterou se vydám, pokud zjistím, že dané téma nelze zpracovat jinak. Vždycky, když se zamýšlím nad nějakým námětem pro animaci, ptám se sama sebe, jestli je to potřeba převést do animace. A vždycky musím najít přesvědčivou odpověď. Při množství energie, kterou člověk vynaloží, aby proces výroby od námětu k hotovému dílu ustál se ctí, je třeba si tuhle základní otázku položit pěkně nahlas. Takže u H2O a tajné vodní mise si nechám trochu odstup a pak se zeptám.

Zdroj: ZDE

Více

H2O a tajná vodní mise

Blesk.cz    |    6. prosince 2017

Máte doma chytré a zvídavé děti? Pak právě pro ně je určená knížka H20 a tajná vodní mise, kterou přivítali do života autor Petr Stančík, ilustrátorka Galina Miklínová a kmotr Marek Eben. Na její úspěšnost si všichni připili kohoutkovou vodou, podávanou z nových křišťálových karaf.

Knížka je určena dětem od 10 do 12 let. Podle ilustrátorky Galiny Miklínové ovšem zaujme i dítě čtyřleté, pokud mu z ní někdo předčítá. A proč knížka zrovna o vodě? Autor Petr Stančík má k vodě kladný vztah, protože je podle jeho slov součástí vína, piva, ale i jiných věcí, jako je třeba polévka.

Poutavé a vtipné čtení

H2O není jen chemická značka vody, ale také název kamarádů Huga, Huberta a Ofélie. Tří žáků základní školy Evelíny Saturejkové ve městě… no třeba právě v tom vašem. Klan H2O pomocí přístroje zvaného zmenšovátko podniká dobrodružné výpravy vodovodním potrubím na palubě miniaturní ponorky Abramis. Hlavní padouch – šílený profesor Hermenegild Vulpes – sice proti H2O neustále kuje pikle pomocí nejmodernější vědy a techniky, ale nakonec i jemu doteče, že ve správném dobrodružství pro děti a mládež musí zvítězit dobro. Alespoň kapku. Role kmotra se ujal Marek Eben, který popřál knize, která vyšla s podporou společnosti Veolia Česká republika, v době elektronických médií hodně čtenářů a dětem rodiče, kteří jim budou číst.

Zdroj: ZDE

Více